Když měla Fronéma Virglerová osmnáct let, kamarád jí vyprávěl o dohodě, kterou měl se svou manželkou – oba se mohli stýkat is dalšími lidmi a všichni o tom vzájemně věděli.
Zalíbilo se jí to a o pár let později, když měla vážný vztah a zároveň se nečekaně zamilovala i do svého kolegy v práci, si vyzkoušela polyamorní v praxi. Dnes ji v Čechách považují za její nejznámější propagátorka.
„Nejsem aktivistka a nedefinuje se tím,“ říká pro SME Fronéma (30), která o polyamórii začala vyprávět otevřeně a veřejně jako jedna z mála. Hlasy však začínají přibývat.
Slovo, které je pro mnohé opředené tajemném, se stále více dostává do médií, filmů, seriálů a zejména běžného života. Děje se to i přesto, že v naší kultuře jsou pravidla nastavena jasně – monogamie je partnerský ideál a standard. Existuje však i alternativa, která tradiční vztah dvou partnerů pozvedá na jinou úroveň a není jen o sexu. Seznamte se.
Šance následovat své srdce
První použití slova polyamorní se podle magazínu Rolling Stone připisuje americké kněžce a vůdkyně novopohanského komunity Morning Glory Ravenheart Zellovej a sahá do roku 1990. Zellová bojovala za otevřené manželství a se svým partnerem ho i rozvinula.
Polyamorní totiž předpokládá, že partneři mohou milovat více lidí najednou a v praxi znamená, že i praktikují několik milostné vztahy současně. Všechny zúčastněné osoby jsou si všech vztahů plně vědomé a souhlasí s nimi.
„Existují různé formy polyamorní jako skupinová, smíšená, otevřená nebo zavřená,“ říká psycholožka Dagmar Šimkovičová z Goljer Clinic a vysvětluje, že „lidé žijící v tomto uskupení jsou ztotožněni s touto formou soužití, jsou k sobě otevření a akceptují své vztahy navzájem.“
Podobně tento koncept vnímá i Fronéma. „Polyamorní vám uvolňuje ruce v tom, jak vaše vztahy mohou vypadat a v tom, že mohou být různorodější. Její hlavní výhodou však je, že máte šanci následovat své srdce, „říká mladá žena, která přežila již různé formy paralelních vztahů.
V současnosti má tříletý vztah s mužem, který zároveň žije se svou další partnerkou „Považuji ji za svou kamarádku a i ona má dalšího partnera. Všichni dohromady jsme taková parta, povídáme se, pomáháme si, občas se někde všichni setkáme a je to velmi fajn, „přibližuje Fronéma.
Realita takových vztahů je většinou jiná, než si představují lidé. „Nejčastěji se objevují představy, že jde jen o sex, že střídáme velké množství partnerů za krátkou dobu, že přenášíme nemoci, nevíme, co je to láska a že z toho vyrosteme,“ jmenuje obvyklé mýty.
upřímnost nade vše
Zatloukat, zatloukat, zatloukat je motto, které zpopularizoval český psychiatr Miroslav Plzák. To však v polyamórii neplatí. Lidé žijící v polyamorických svazcích vyzdvihují ze všech výhod zejména tu, že na správné fungování takového vztahu se člověk musí naučit upřímně komunikovat. Znamená to mluvit o tom, co se v něm děje, co mu vadí a dělá radost, co potřebuje.
„Nutí vás to být k sobě a okolí upřímní způsobem, který se pozitivně projeví i v jiných oblastech života,“ míní Fronéma.
Slováci Saša (24) a Matej (25), kteří také mají polyamorický vztah, tvrdí, že při něm jde zejména o filozofickou stránku celé věci.
l